Ochotníci se rozloučili s Lotrandem a Zubejdou, publikum jim poděkovalo potleskem vstoje

SEDLČANY – Nejenom divadelní představení, ale rovněž zábavná show. Tak vypadala derniéra hry Spolku divadelních ochotníků v Sedlčanech o hodném loupežníkovi a princezně, které ke svému životu potřebovala světlo, vzduch a hlavně lásku. Inscenace Lotrando a Zubejda u sedlčanského publika zabodovala, a tak nebylo divu, že při posledním představení v neděli 29. dubna vyprovodilo účinkující na cestě z pódia potleskem vstoje.

Bavili se malí i velcí diváci

Do hry, uvedené v rámci Sukových Sedlčan, se zapojilo sedmdesát herců, zpěváků, hudebníků a členů inscenačního týmu. Ti všichni se začali scházet na začátku tohoto roku a někteří již i vloni na podzim. Všem byl odměnou při derniéře potlesk nadšeného publika, kterému ještě dlouho budou v uších znít repliky jako Pod dubem, za dubem, tady všechny oškubem, Lepší než almužna, je pila dvoumužná nebo Mniši jsou tišší, ještě víc než myši. Hra byla určená nejenom dospělému, ale také dětskému divákovi, a školáci využili možnosti dobře se pobavit skutečně v hojné míře. Kromě sedlčanských dětí se přijeli podívat jejich vrstevníci z Dobříše, Sedlce-Prčice, Petrovic, Počepic, Kosovy Hory a Krásné Hory. „Tuto hudební pohádku si nenechalo ujít také jednačtyřicet obyvatel Zvěstova, který se nachází za Voticemi u Jankova. Na představení sedlčanských ochotníků přijíždějí pravidelně,“ připomněl člen sedlčanského souboru Jiří Dundr, který si dal ze zdravotních důvodů hereckou pauzu a na divadelních prknech se opět objeví až nyní v květnu ve hře Taková normální rodinka.

Derniéra byla ve znamení vtípků

Jak už to bývá, derniéra se konala v jiném duchu než předchozí představení. Na jedné straně byla slavnostnější a na straně druhé si ochotníci tu a tam do svého textu přidali něco, co mohlo překvapit nejenom jejich kolegy, ale také režisérku. „Herci si na sebe při derniéře vymýšlejí různé vtípky, o nichž i předem neříkají. Upozornila jsem je, že hra nesmí vybočit ze své linie, abychom například neměli ze sultánského království klášter a podobně, ale vše je v mezích,“ uvedla o poslední přestávce režisérka Renata Holoubková, která při závěrečné děkovačce přijela na jeviště na velbloudovi. V kostýmu „korábu pouště“ si zahráli dva mladí ochotníci Jana Šimková a David Heran. Možná, že se to na první pohled nezdálo, ale v horkém počasí a pod látkou měli svoji roli hodně ztíženou. „Náš pohyb v kostýmu je omezený, ale jsme už sehraní a nemáme proto větší problémy. Většinou mě David vede, protože hraje hlavu velblouda. Vystupujeme ve vedru a máme na sobě deku, takže jsem měla při několika našich vystoupeních menší zdravotní problémy, ale daly se zvládnout,“ podotkla s úsměvem Jana Šimková.

V hlavních rolích se sedlčanskému publiku představili Tomáš Rauscher (mladý Lotrando) a Tereza Marková (Zubejda). Drnce si zahrál Jaroslav Repetný, Lustiga Slavomír Bloch, sultána Miroslav Bouček, starého Lotranda Jaroslav Kolský a loupežníka Vincka Jiří Bosák. Výborní byli nejenom oni, ale i Hálí, Belí a Zelí v podání Milana Jíchy, Davida Skalníka a Jakuba Chaloupeckého a všichni ostatní. Hodně práce si dali ochotníci s promítáním na plátno. Zvlášť působivé bylo kácení stromů, při kterém drvoštěp s mladým Lotrandem stáli na jevišti a poráželi stromy na plátně. A byla to práce nanejvýš potřebná. Vždyť bez ní by se Zubejda určitě neuzdravila.

David Myslikovjan

Sedlčanský kraj, číslo 17, ročník 29

Spolek divadelních ochotníků Sedlčany, Kulturní dům Josefa Suka, Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany
Administrace webu